Srpen 2017

JEDNORÁZOVKY: PS. Pořád jsem do tebe bázen

13. srpna 2017 v 18:47 | Annie |  Jednorázovky
Pokračování Tmavovlásky, Držíš mě, Boles a utrpení, Dopis pro XXX...

------------------------------------------------------------------

Už nějakou chvilku tu na mě z počítače kouká prázdná stránka a já přemýšlím jak začít… jak psát. V hlavě mám tolik myšlenek, ale dnes je prostě nedokážu dát na "papír".

Jsem unavená z přemýšlení a už mě nebaví se ptát co kdyby, když už jsem si několikrát slíbila, že nad tím už přemýšlet prostě nebudu.

Všichni mi říkají, vykašli se na to, nestojí ti za to… ale kolik z nich si uvědomuje, že fráze nestojí ti za to, nepomáhá a je to snad ještě horší? Pro mě jsou tyhle rady vážně nefunkční… Já nad tím prostě přemýšlím a přemýšlet budu… já na něj myslím a myslet budu… je snad na tom něco k nepochopení? Říká se, že jestli na někoho pořád musíte myslet, tak asi v té hlavě má nějakou tu dobu být… co když je ten dotyčný ale srdci? Jak ho z toho srdce dostat?

Píšu teď o něčem, o čem jsem psát nechtěla. Ale když už jsem začala, proč se z toho nevypsat?

Když se nad tím vším zamyslím trochu víc, mé kamarádky všechnu tu vinu hází jen na něj, ale co když jsem to byla já, kdo nebyl připravený na něho? Je totiž pravda, že jsem byla sama jen malou chvilku a možná jsem z toho nebyla úplně tak venku. Jde o to, že jsem zůstala sama, jen proto, že jsem se zamilovala do někoho jiného… ten někdo byl důvod mého rozhodnutí… snažím se to nepřipouštět, ale on byl ten, kvůli komu jsem se rozhodla se rozejít… a nakonec jsem se až ta moc bála zůstat bez něj, že jsem to celé naprosto a dokonale podělala… možná bylo brzy si až takhle začít, všechno bylo možná uspěchané a možná jsem to vážně přeháněla, protože trochu změnil své chování, možná se opravdu nic nedělo a já si to jen vymyslela… možná jsem se opravdu jen bála, že o něj přijdu, až jsem o něj přišla…

Takže se omlouvám, že jsem byla taková… škoda jen, že jsi mi nedal druhou šanci, ukázat ti, že jsem jiná, než si myslíš…

S Láskou -A.

OSTATNÍ: Dopis pro XXX

2. srpna 2017 v 20:00 | Annie |  Ostatní

Drahý XXX,

Chtěla jsem se rozloučit, protože já neutíkám a loučím se, ráda bych ti řekla mé sbohem do očí, ale ty mi nedáváš jinou možnost než to napsat. Ráda bych ti řekla, že to co jsi mi udělal, mi rozdrtilo srdce, jak jsem v háji a nemůžu se z toho vzpamatovat, ale…

Nebudu ti nic vyčítat, nestojíš mi za to, ty už prostě takový jsi a ani já tě nezměním a ani jsem nikdy nechtěla. Jsi jen malý vystrašený kluk, který se bojí dospět, bojíš se něčeho, co by mohlo být vážné, protože už by se to pak nedalo vzít zpět.
Odteď už je to jen tvůj boj, protože já už ten svůj vyhrála.

Nakonec jsem to já kdo vyhrál… i když mi budou chybět tvé polibky… Asi o něco přicházím, ale…

Jak to že jsem to tedy já kdo nakonec vyhrál?


Možná jsem o tebe přišla, ale ty jsi přišel o něco mnohem víc. O dobrou holku, která ti toužila dát vše, co mohla… jsem totiž chytrá a krásná osobnost. Jenže na to jsi ani ty nestihl přijít, protože jsi mě nechal tak brzy a teď nechávám já tebe… né že by si o mě stál, ale já tě nechávám jít…

Možná jsem se opravdu chovala jako blázen, ale měla jsem k tomu zatraceně důvod… jsem ten typ holky, co se ve vztahu fakt snaží a když ten druhý nedává nic najevo, tak se prostě ptám. Nechtěla jsem o tebe přijít, když jsem tě konečně mohla mít, ale zvláštní je, že jsi mě nakonec stejně opustil.

Ty jsi mě prostě nepochopil, nepochopil jsi, jaká jsem… tvoje chyba né má.

Řekl si mi spoustu věcí, které se nakonec ukázali jako lež, jsem zklamaná, že si naprosto jiný člověk než ses mi zdál, že jsi někdo jiný než si ze sebe dělal. Ale už nejsem naštvaná, už nechci řešit otázky co kdyby… dělala jsem to až moc dlouho Snažila jsem se pochopit to, jaký jsi, ale ty sám nevíš, jaký jsi… a já to už možná vážně pochopila…

Vím, že bude ještě chvíli trvat, než se přes tebe dostanu, bude chvíli trvat, než úplně odejdeš z mého života… ale já to zvládnu… jsem to přeci já… a ty mi za to nestojíš.


Takže děkuji za tuhle lekci, byla náročná, ale lekce je lekce…

S Láskou -A.