Červen 2017

JEDNORÁZOVKY: Tmavovláska...

28. června 2017 v 22:29 | Annie |  Jednorázovky
Nemám co víc komentovat tento krátký příběh. Jen to berte opět s rezervou a hlavně to není posle skutečné události. Je to jen čistá fikce, ale snad se Vám to bude i přesto trochu líbit.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nikdo nemůže vědět, jak se zrovna teď cítí tmavovláska, která sedí ve svém domě na okně, a ze sluchátek jí zní melodie její oblíbené písně. Po tváři jí stékají slzy, stejné slzy jako jí po tváři stékali včera i předevčírem. Poslední půl rok nedělá nic jiného, než přemýšlí a trápí se. Uvažuje nad svým životem a nad životem, který by mohla žít. Teď je to ale trochu jiné, protože si opravdu myslela, že život, po kterém tolik toužila, teď může být její.

Jenže teď to celé asi zkazila. Člověk, se kterým doufala, že stráví budoucnost, si rozmyslel svoje city a rozhodl být se s dívkou jen kamarád. Jenže mu asi nedochází, že ona nezvládne být pouze přítelkyně. Určitě to nezvládne, když cítí to, co cítí.

Nemělo to dopadnout tak, jak to dopadlo. Měla být šťastná a on také, ale rozhodl se, že bez ní mu bude lépe. Možná se měl zamyslet, jak bude jí, když ho teď nemůže políbit, nemůže se ho dotýkat, nemůže s ním jít ven a jen tak ho držet za ruku. Jen tak se přitulit a cítit jeho vůni. Bože jak krásně voněl.

Ona teď prostě musí pochopit, že to, že ho miluje je už jen její problém. A nikoho jiného, jen jí samotnou to trápí… Prostě jen doufala, že on bude ten poslední..

BÁSNIČKY: Ona milovala..

27. června 2017 v 23:59 | Annie |  Básničky
Jelikož nechci aby to tu bylo tak prázdné, tak vkládám jednu věc, kterou jsem napsala už dávno a je to krátká básnička. Zatím to berte s rezervou, protože je to opravdu něco staršího.. Ještě musím upozornit, že básničkám se nijak nevěnuji, takže to opravdu berte s rezervou.

----------------------------------------------------------------------------------------------

Ona milovala, až se dech tajil… a on ji akorát tak zradil.
Konec lásky nastal, on ji milovat přestal.
Nějaký čas byla sama, smutně prožívala rána…

Pak se objevil ten, co splnil její sen…
Bylo jí krásně, a po dlouhé době skládala i básně…
Znovu ji naučil něco cítit, i jeho život začal znovu svítit.

Na nebi svítilo sluníčko, jí opět začalo bít srdíčko.
Vše bylo tak já být má, někdo ji začal znovu mít rád.

Tak proč tu teď sedí sama? Prožívá znovu smutná rána?