What I've Been Wishin' For

11. května 2018 v 10:59 | Annie |  Oblíbené youtube
The Lodge - What I've Been Wishin' For

 

BÁSNIČKA: Láska...

3. května 2018 v 16:24 | Annie |  Básničky
3.5.2018

Chci tebe a nic jiného,
skočíme po tom po hlavě,
však ono to nějak dopadne.

Když se budeš riskovati bát,
nikdy nic nezískáš,
takže musíš lásku dát,
pokud ji od někoho chceš brát...

Polibek na ústa,
polibek na čelo,
komu by tohle nechybělo...

Však je krásné někomu své srdce dát,
mít někoho,
kdo vás bude mít rád.

Někde ten pravý na tebe čeká,
možná je cesta k němu ještě daleká...
a možná k tobě láska příjde hned,
tak nečej a vyraž na cestu k ní vpřed.

Všechno dopadne tak jak být má,
jednu na zemi budeš mít svůj vlastní ráj...
Budeš štastná já to vím,
jednou pro někoho budeš vším.
-------------------------------------------------------------------------
Děkuji za přečtení - A.

TEXTY PÍSNIČEK: Pravá Láska

26. dubna 2018 v 19:58 | Annie |  Texty písniček
Ahoj. Článek o mě jsem dnes vymazala a mám pro Vás kousek textu písničky. Není to hotové, ale ať tu něco je a ať víte, že se neulejvám tak to tu máte. Jinak už pár dní řeším téma jednoho článku. Potřebuji nějakou bombu a už jsem konečně, myslím, na to přišla. Nijak Vám nechci říkat o čem to má být, ale jestli to výjde, myslím, že to bude pecka.

Pravá Láska

I. Bylo to poprvé a byla to láska,
nebyl žádný důvod ke konverzaci...
Měla začít nová etapa mého života
Chtěla jsem to, co jsem už dlouho hledala,
chtěla jsem ti dát svou lásku... byl jsi pro mě inspirací...
a pak láska zmizela, a já ji nemohla najít.

ref. Pravá láska, mohla to být...
a místo toho musela odejít.

II. A teď nemohu najít sebe...
jsem ztracená v tomhle světě a nemohu najít cestu.
Láska jako by přestala existovat,
okolo sebe mám tolik lidí,
ale já se cítím tak sama...
Vím, že Tam někde je,
ale dveře k ní, jsou mi prozatím uzamčené.

ref. Pravá láska, mohla to být...
a místo toho musela odejít.

III. Víš kdy jsem tě přestala milovat?
Kdy mé srdce přestalo pro tebe bít?
Když jsem začala pochybovat o tvých slovech...
Nebudu lhát, nemůžu zapomenout,
v mých snech se ke mě pořád vracíš,
ale už jen jako sen, už nejsi má realita...
Snažím se začít od začátku,
naše pravá láska zmizela,
a já tu zůstala sama, sama se sebou, s čistým štítem...

ref. Pravá láska, mohla to být...
a místo toho musela odejít.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
To je zatím konečná, není to ještě ani v podobě, v jaké to má být.

Zatím pa.
 


POVÍDKA: Všechno zlé, je k....

29. března 2018 v 12:39 | Annie |  Jednorázovky
Tak. Pár dní jsem dělala na této povídce, která měla být daleko delší. Uvědomila jsem si, že ale neumím psát postelové scény a tak jsem bohužel musela pokračování příběhu vynechat. Každý si může domyslet jak to nakonec dopadne. Možná se rozhodnu v povídce pokračovat, protože proč by ji ten zmetek Max nemohl chtít zpátky a trochu této drobné brunetce zamotat hlavu. A nebo proč by to nemohlo být všechno úplně jinak? No nechte se překvapit a hurá do čtení.

Všechno zlé, je k něčemu dobré..

Život není vždy skvělý, ale alespoň se postará o to, že se v něm něco krásného dá najít.

Děvče, které si myslí, že je všem krásným dnům konec, sedí tiše v kavárně se svými přáteli, ale duchem je úplně někde jinde. Už po několikáté se jí její nejlepší přátelé snaží říct, že má konečně zapomenout a pohnout se dál. Je to ale možné?

Před dvěma měsíci přišla z práce domů s úsměvem na tváři, protože ji pustili o pár hodin dřív. Chtěla svého miláčka, kterému ráno nebylo dobře, překvapit. V restauraci koupila jeho nejoblíbenější jídlo a těšila se z toho, jak společně po dlouhé době poobědvají. Zaparkovala svůj vůz do garáže a vstoupila předními dveřmi do haly. V zrcadle ještě zkontrolovala svůj vzhled a potichoučku našlapovala po schodech do ložnice.

S Maxem byla už půl roku zasnoubená, ale oficiálně spolu chodili tři roky. Když ji před půl rokem požádal o ruku, byla velice překvapená, ale zároveň šťastná, protože Maxe hluboce milovala. Samozřejmě ani na chviličku nezaváhala a na nabídku kývla. Vždyť nic jiného si nepřála.

Když Maxe poprvé zahlédla ani ve snu ji nenapadalo, že by mohla být teď tam, kde je. Ze začátku si ho ani nevšimla, protože v tu dobu měla v hlavě úplně někoho jiného. Už rok se pro toho druhého trápila. Byla nešťastně zamilovaná a její plačící oči patřily jen tomu druhému. Z počátku s Maxem byli jen přátelé, pak se to rozrostlo v něco víc. Jelikož Anna bydlela sama ve velkém domě, který zdědila po rodičích, tak se Max
k ní nastěhoval. Přispíval na domácnost tak, jak měl
a o hádkách mezi nimi by se dalo jen těžko něco říct. Jejich vztah se zdál naprosto harmonický, a tak nikoho ani nepřekvapilo, že ji požádal o ruku.

Když pomalu mířila na místo, zdálo se jí, že slyší jiný ženský hlas, který vycházel z jejich společné ložnice. Už to ji mělo zarazit. Měla se otočit na místě a utíkat jako o život. Místo toho vzala pravou rukou za kliku
a otevřela dveře.

To, co uviděla, by ani ve svém nejhorším snu nečekala. Ten zmetek se válel v posteli s jinou ženskou, a nebyla to jen obyčejná ženská, ale jeho sekretářka, o které tvrdil, že by s ní nikdy nic neměl, a že žádný vztah mimo kancelář neudržují.

Když ji Anna poprvé viděla na firemním večírku jejího snoubence, začala mít menší obavu. Vysoká blondýnka
s děsně štíhlýma nohama. Svému milému ale věřila,
i každému slovu, které řekl. Dokonce o své sekretářce prohlásil, že není vůbec atraktivní.
Anna nebyla v žádném případě vůbec ošklivá. Byla velice krásná a muži po ní doslova šíleli. Měla tmavé dlouhé vlasy, veliké modré oči, které na sluníčku byly spíše šedé a štíhlou postavu menšího vzrůstu. Každý o ní říkal, že je velice půvabná. Bylo jí 26 let, takže byla i velice mladá.

Když otevřela dveře, nemohla ze sebe dostat ani hlásku. Oblečení bylo rozházené úplně všude a jejich nahá těla se válela na jejím čerstvě vypraném povlečení. Když ji Max i jeho milenka spatřili, okamžitě se zhrozili. Max chtěl něco říct, ale nedala mu žádnou šanci. Jen pronesla, že jede pryč a až se za hodinu vrátí, nebude tu on, ani ona a ani žádné jeho věci. Zabouchla za sebou dveře od ložnice, seběhla dolů ze schodů
a bouchla vchodovými dveřmi.

Nasedla do auta, nastartovala a odjela do své oblíbené kavárny, kde si objednala jedno Latte s sebou. Věděla přesně, co teď bude dělat. Musí na jediné místo, kde dokázala přemýšlet a kde jako mladší bývala pořád.
U nich za městem jsou skály, kde se dalo vždy báječně relaxovat, a to je to jediné, co teď potřebovala.
Dojela na parkoviště, zbytek musela jít pěšky. Za pět minut byla na místě a sedla si do trávy. Usrkávala svou kávu a z kabelky vytáhla cigarety, které měla pro případ nouze, i když už dva roky vůbec nekouřila. Jednu si zapálila, vyfoukla kouř a přivoněla si. Nic se nezměnilo, pořád to strašně smrdělo, jako tehdy před dvěma lety.

Konečně na povrch vypluly nějaké emoce a začala plakat. V hlavě se jí honilo jen to, jak jí to mohl udělat.

Když se za dvě hodiny vrátila zpátky domů, Max už byl pryč a stejně tak i jeho věci. Na stole stál jen ubohý vzkaz s jedním slovem, "PROMIŇ". To byl konec.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

A teď, po dvou měsících je tam, kde je.

"Bude to dobrý lidi, slibuji", prohlásila. Věřila tomu stejně jako oni.
"Už budu muset jít, čeká na mě doma Lexi" a usmála se. Byl to upřímný úsměv. Svoje kamarády zbožňovala a byla jim vděčná, že se o ni tak zajímají. Bez nich by na tom mohla být ještě hůř. I Lexi, o které mluvila, si pořídila jen díky nim. Bylo to malé štěňátko, fenka. Po týdnu, co si vzala v práci dovolenou a byla zavřená doma, se už její přátelé nemohli koukat, jak se sama doma uzavírá do sebe a vzali ji do útulku, kde potkala svou další životní lásku. Lexi byla malinká Yorkshirská fenka, hnědé barvy. Hned se do ní zamilovala.

Vytáhla z kabelky stovku a položila ji na stůl.
S kamarády se rozloučila objetím a vyšla ze dveří. Hned, co vyšla, slzy se ji opět draly na povrch. Chtěla přeběhnout silnici, ale pro samé slzy si nevšimla, že jede auto. Naštěstí auto nejelo tak rychle, ale bohužel zastavit už nestačilo a tak do ní vrazilo. Anna spadla, při pádu se praštila do hlavy a ztratila vědomí.

Když se začala probírat, ležela už v sanitce
a směřovala do nemocnice.
Byla na sebe naštvaná, že si nedávala pozor a že ji znovu Max dokázal ublížit, i když už u ní nebyl. Byla vděčná řidiči, že ji tam nenechal jen tak ležet
a zavolal sanitku. Co však netušila, bylo, že řidič pořád jede za sanitkou a následuje ji.

V nemocnici ji diagnostikovali lehký otřes mozku
a zlomenou pravou nohu. Když ji odvezli na pokoj, jediné co chtěla, bylo odpočívat. Stále se cítila malátná a ospalá. Chtěla zavřít oči, ale než to stihla udělat, zaťukal někdo na dveře pokoje.

S Tobiasem se seznámila na jednom firemním večírku. Bylo to rok před tím než poznala Maxe. Tobias tam byl se svým bratrem, Anniným kolegou. I když tam chodil rok co rok, nikdy si ho nevšimla, natož, aby s ním promluvila.

Anna pracovala v noci jako barmanka a přes den číšnice v jednom podniku u nich ve městě. Byla to luxusní restaurace, kam každý rád zavítal. O víkendu to byl pak noční bar, kam si lidé chodili i rádi zatancovat, vše ve vší počestnosti. Anna tam občas vypomáhala. Ne protože by potřebovala peníze, ale proto, že tu práci milovala. Číšničina ji slušně vydělávala.

Tenhle rok se ale něco změnilo a hned, co Tobias přišel, si ho Anna všimla a on jí. Ze začátku po sobě jen pokukovali, ale pak Anna chytla příležitost za pačesy
a u punče s ním začala hovořit. Tu noc to Anna přehnala s alkoholem, a když se ráno probudila, byla nahá ve svém domě, ve svém pokoji a vedle ní ležel právě tenhle kluk. Tehdy bylo Anně 22.

Nebylo to jen o sexu, jak si ze začátku Anna myslela, protože další den ji Tobias pozval do kina
a následovala další rande.

Bohužel ke vší smůle bydleli oba jinde, a tak vztah postupně upadal vniveč. Anna se ještě snažila, ale Tobias jakoby najednou ztratil veškerý zájem. A tak se dalšího půl rok trápila neopětovanou láskou. Tobiase naposled viděla znovu na firemním večírku, ale už dělali, že se neznají. A pak potkala Maxe.

"Dále" řekla tichým hlasem. Nejdříve si myslela, že jenom blouzní, protože se dost silně praštila do hlavy, a tak pro jistotu ještě zamrkala. Ne doopravdy tam stál.
"Můžu dál Annie?" zeptal se a oslovil ji stejně jako před lety. Anna mlčky přikývla a Tobias vešel. Obešel její lůžko a posadil se na židli vedle ní.
Pořád tomu nemohla uvěřit. Ptala se sama sebe, kde se tam bere, a jak se dozvěděl o její nehodě. Pak jí to došlo. Vybavila si řidiče, na kterého si ještě před chvílí nevzpomněla. To Tobias řídil auto, které do ní před pár hodinami vrazilo.

"Ahoj T., promiň, že jsem se nerozhlédla a zničila Ti auto". Tobias se hluboce zasmál a Anna si vzpomněla na tu dobu, kdy byla ještě do tohoto kluka zamilovaná
a najednou se jí to všechno vrátilo, jako kdyby to nikdy neodešlo.

Povídali si celé odpoledne. Rychle to uteklo a najednou byl večer a bylo po návštěvních hodinách. To už sestřička vešla do pokoje a upozornila Tobiase, že bude muset jít. Slíbil ale, že zítra přijde zas.

Nakonec u Anny strávil každičký den, co byla připoutána na lůžko. Byl i u toho, když Annu pouštěli z nemocnice domů. Byl to on, kdo ji vyzvedl a vezl domů. Bylo to jako dřív. Zase se jí dostával pod kůži a dokonce i zapomněla na trápení s Maxem. Za celou tu dobu si na něho ani jednou nevzpomněla.

Konec

FREEDOM '90

18. března 2018 v 21:16 | Annie |  Oblíbené youtube
Přemýšlm o dalším článku. K tomu mi dopomáhá Freedom '90. Nápady nikdy nedocházejí.
Píšu "knihu", jen tak infomativně. Uvidím co z toho bude.
Zatím se mějte krásně. Pa.


ÚVAHA: Láska?

16. února 2018 v 17:35 | Annie |  Ostatní
Při psaní tohoto článku jsem se cítila skoro jako Carrie ze sexu ve městě. Měla jsem v hlavě toho malého vypravěče, který četl nahlas to, co píšu. Snad se Vám bude líbit, co jsem dala dohromady a trochu se dokážete zamyslet jak to myslím a správně to pochopíte.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nemluvíme tady o lásce, nebo zda jsme zamilovaní… bavíme se o tom, zda dva mohou být spolu, nebo lépe zda chtějí být spolu. Už teď je to hezké, tak proč by to ještě hezčí nemohlo přijít časem?

Nejlepší by bylo, zamyslet se, jestli má cenu o toho druhého bojovat a přesvědčovat ho, že láska ještě existuje anebo se na to vykašlat a jít jinou cestou, když víte, že se ta druhá osoba bojí zamilovat, nebo ještě hůř, neví, chce.

Dnešní problém v lásce je ten, že se spousta lidí bojí riskovat. Neuvědomují si ale to, že pokud budou pořád něco dokola odkládat, nebudou mít nic?

Je opravdu škoda, bát se lásky.

Také jsem měla zlomené srdce a bála se, že to nikdy nepřejde, říkala si, že už nikdy nikoho nechci, ale ono to přejde a srdce se opět zahojí. Vždy se najde ještě něco hezčího. Proto vím, že když to nedopadne podle něčích představ, ještě není konec. Za lásku stojí bojovat, láska je něco krásného.

Přála bych si, aby si lidí uvědomili to, co jsem si já dříve neuvědomovala. Vždyť jaký by byl život bez lásky? Byli bychom šťastnější?

Jistě, dále je tu rodina a přátelství, ale co by to bylo za rodinu a přátelství bez lásky?

Proto vždy preferuji lásku… lásku ke svým blízkým. Ne! Bez lásky bychom šťastnější ani být nemohli, něco by nám v životě chybělo… ten hřejivý pocit, že máme pro co žít a že nás má někdo rád.

Miluji lásku, žiju pro lásku.

S Láskou -A.

BÁSNIČKY: Pozitivní

4. února 2018 v 1:03 | Annie |  Básničky
Začínám trochu pozitivně :) 2018!

Související obrázekSouvisející obrázek

Láska je krásná, láska je cit,
očima se koukáš, v lásku většinou doufáš…

Oči ti neřeknou, zda je to ten pravý,
očima se ti totiž většinou dostanou do hlavy…

Přidají pár okouzlujících vět,
slíbí ti celý svět…

Srdce ti napoví,
ale jen čas tě připraví…

Nikdo ti nepoví, zda-li je to ten,
díky kterému se budeš usmívat každý den…

Takže je na čase riskovat,
už se nebát a začít důvěru zvětšovat…

Ne všechno vždy dopadne stejně,
tak si lásku dopřejme…

OSTATNÍ: Chtěla bych...

12. ledna 2018 v 19:58 | Annie |  Ostatní
Fotka uživatele Annette Roudnická.

Chtěla bych umět malovat, chtěla bych se věnovat více svému psaní, chtěla bych se naučit psát i pozitivní věci, chtěla bych víc rozumět hudbě, chtěla bych se naučit hrát na kytaru, chtěla bych pořád sluníčko,...

chtěla bych více úsměvů, chtěla bych radost pro každého, chtěla bych svůj romatický příběh, chtěla bych beznadějnou lásku, chtěla bych asi se lidé měli více rádi, chtěla bych ručně psaný dopis, chtěla bych bílé růže,...

které nikdy neuvadnou, chtěla bych více rtěnek, chtěla bych více kouzelných okamžiků, chtěla bych aby lidé více mluvili, chtěla bych svíčku, která nikdy neskončí, chtěla bych více odpuštění, chtěla bych více času, chtěla bych tajnou narozeninovou oslavu, chtěla bych více smíchu, chtěla bych romantické rande, chtěla bych být šťastná…

Samozřejmě bych toho chtěla hodně víc...

Ostatní: Šťastné a Veselé a kásný Nový rok 2018

24. prosince 2017 v 12:16 | Annie |  Ostatní
Tentokrát, to, co píši každý rok, napíši už na Vánoce, protože 31. prosince budu někde v Praze
a pochybuji, že se mi bude přesně o půlnoci chtít něco vypisovat.

Každý rok, již několik let, se snažím napsat pozitivní novoroční přání, přípitek, jak každý chcete. Letos to mělo být opět to samé, ale když si pročítám, co jsem psala, byl to takový nesmysl, že je zbytečné to psát znova.

Tento rok jsem poznala spoustu zajímavých lidí. Někteří mým životem prošli úplně zbytečně, a za některé jsem opravdu vděčná, protože mi toho dali tolik, že jsem vděčná za každý moment, co jsem s nimi prožila.
Doufám, že rok 2018 prožiji to samé, a ještě mnohem víc...

Ráda Vás mám tak jako tak, i když se toho stalo tolik... Takže se nadále můžeme každý o každém bavit, nadávat si a pomlouvat se, ale já Vás stejně budu milovat, protože máte v sobě vše, co každý člověk potřebuje k hezkému životu, a to je právě ta beznadějná láska k tomu druhému.

Takže Šťastné a Veselé a kásný Nový rok 2018

OSTATNÍ: Za všechno Děkuji

31. října 2017 v 19:28 | Annie |  Ostatní
Tohle má být sbohem… chci se rozloučit…


Byl to fajn rok, jsem za tuto zkušenost opravdu věčná, ale vím, že je čas opravdu odejít… Je čas udělat i něco, co je pro mě dobré… Trhá mi to srdce, nechci se loučit, ale musím… Nemůžu uvěřit, že už nebudu mít možnost, hodiny se koukat na tvou tvář, už se nebudu smět koukat na tvůj úsměv, co mě v první řadě tak učaroval…

Nejsi špatný, já vím, že ne… jsi okouzlující, když chceš.

Nelituji toho, že jsem tě poznala, toho že jsi byl v mém životě… nechci psát o tom špatném, bylo toho dost… ale chci vzpomínat jen na to dobré, na to proč jsem se tak zamilovala… něco tam přeci být muselo…

Za tu dobu co tě znám jsem se naučila znovu cítit radost, naučila jsem se zase na něco těšit, znovu jsem se naučila být šťastná… a věřím, že i ty budeš jednou šťastný… moc bych ti to přála, i když bohužel nebudu v tvé radosti hrát hlavní roly… přeji ti všechno dobré, z celého srdce…

Pořád bych se všeho pro tebe vzdala… nevím ani proč… Byl jsi moje štěstí, i když jen na kratičkou chvíli… můj princ na bílém koni… byl jsi pro mě speciální a já se díky tobě cítila výjimečná… dal jsi mi to nejdůležitější - svobodu a za to ti mnohokrát děkuji… navždy na tebe budu vzpomínat… dal jsi mi toho tolik… ani nevíš jak moc…

S Láskou -A.

Kam dál